Zbyněk Švehla

Pobytová akce č.1 květen 1995 


Končil květen roku 1995 když jsem nastupoval jako nováček na svůj první strahovský kurz. Mám- li si dnes po takřka deseti letech s „Kontaktem“ vybavit tehdejší pocity, jistě se neubráním určitému „zkreslení“. Nynější zpověď bude každopádně ochuzena o aktuálně prožívané emoce. Věřím však, že tento nedostatek lze vyvážit tím, že zmiňovaného odstupu místy využiji k tomu, abych se pokusil pojmenovat momenty, které mi byly tehdy zastřeny. 
Byla krásná májová neděle (a navíc je dost dobře možné, že už byl červen), když mě táta vyložil ze „svátečně naleštěné stopětky“ u bloku č.12, kde byl sraz. Napjatě jsem čekal především na setkání s Krtkem, se kterým jsem se od ukončení
"základní vozíčkářské služby v Kladrubech“, během níž jsme se parádně sblížili (ač jsem ho při našem prvním kontaktu dokonale urazil :o), neviděl několik týdnů. Vzpomínám , že jsem byl moc rád, že do toho velkého strahovského neznáma vyrážíme spolu a jsem přesvědčen, že Krtek na tom byl podobně. Byli jsme po půl roce zvyklí na prostředí plné madel, plen, hrazdiček, a nádherných sester, jejichž dokonalé křivky narušovala „jen“ buničina v podpaží… Zkrátka mladí chlapci ze světa širokých dveří a zúžených pohledů. A najednou takové neznámo. Znali jsme jen „podezřelého“ muže s rolničkou a šátkem, před kterým jsme byli několikrát neurčitě varováni sociálními matičkami pečovatelkami v RÚ Kladruby (Souboj o přízeň Danko – Nevrkla u nich tehdy na celé čáře vyhrával seriózní světoběžník Danko). Měl jsem za sebou jako samouk pár prvních kilometrů v bazénu v Podolí a na Strahově a několik dobrých piv ve Smržovce s oním tajemným mužem. A setkání s jedinečně svébytným Doudym (také šátek) na brněnských atletických závodech. Slýchal jsem tehdy od Honzy, jak je dobré se setkat se zkušenými vozíčkáři a povyptávat se… myslím, že jsem to jednou zkusil, když mě Tomas vezl z bazénu. Inu, že bych byl zavalen informacemi, tak to se říct nedalo, ale měl jsem o čem přemýšlet. Stejně tak první kontakt s Kovym byl parádní, vzpomínám, že nic nebyl žádný problém, ale bral jsem jeho slova s rezervou, protože byl evidentně více rozhicovaný než v dohledu parkující Toledo, se kterým právě překonal nový rekord na trati Třeboň – Praha (už nevím kolik to bylo , ale problém to nebyl). Míra Sejkot, také zkušený účastník kurzu, z toho jsem měl pocit,  že byl příliš skoupý na slovo, ale kdepak, to on mluvil spíš víc než je obvyklé. 
    A dost! To jsou jen takové legrační střípky. V podstatě mi právě takové kontakty pomohli ze všeho nejvíc. Převažovaly ve mně pocity typu: „Sakra, jak to ti chlapi dělají!“ a „Já to chci umět taky tak“.  A právě z dynamiky této konfrontace jsem čerpal dlouho sílu „do toho jít!“. Samotné by to však nestačilo a tak nad tím vším musely znít tóny rolničky, nezapomenutelná poctivá pusa na přivítání od Milky (Duškové) a Radky (nad kterými jsme s Krtkem dlouho debatovali :o)), Pepínovy struny, začínající léto, Garáž a žízeň nejen po pivu, ale hlavně po životě.




 

Zbyněk Švehla                 
účastník kurzu č. 1 v sérii nováčkovských z roku 1995,
později člen plavecké reprezentace a Ironman a absolvent VŠE

Darujte plavcům, dostanete potvrzení a pozvání na akci, na kterou nezapomenete!

Kalendář
prosinec
1
2345678
9101112131415
161718 19 202122
23242526272829
3031
2019

Unikátní metoda Aqua(E)Motion Therapy a její metodická řada KONEV tvůrců Martina Kováře, čtyřnásobného paralympijského vítěze, a trenéra Jana Nevrkly • Plavecká akademie bez bariér v Praze tvořená spoluprací se sportovním klubem SK KONTAKT PRAHA umožňuje pravidelný trénink 140 osobám od 3 do 99 let od lehčích až po nejtěžší postižení • Struktura, koncepce a metodika plavání handicapovaných v ČR • Více než 100 medailí z paralympiád, mistrovství světa a mistrovství Evropy od roku 1995